Registrované partnerstvá v Českej republike.

V ČR už viac ako 1000

Počet registrovaných gay a lesbických dvojic v pátek 9. července 2010 pokořil tisícovku. 4 roky po začátku platnosti Zákona o registrovaném partnerství úředně stvrdil svůj vztah gay pár v Ústí nad Labem. Šťastná dvojice, jejichž registrované partnerství nese jubilejní číslo 1.000, chce zůstat v anonymitě, a proto jejich jména nezveřejňujeme.

Svazky v registrovaném partnerství jsou podle statistik stabilnější než manželské páry. Gayové a lesby mají poměrně nízkou "rozvodovost" - 4,5% , zatímco soužití v manželství skončilo podle posledních údajů Českého statistického úřadu 49,6% sezdaných dvojic.

Různé formy registrovaného partnerství můžou gayové a lesby uzavírat momentálně v 19 zemích světa, včetně exotické Uruguaye. Od ledna 2011 se k nim připojí i katolické Irsko. V dalších devíti zemích (např. JAR, Portugalsko, Kanada, Island) můžou gayové a lesby vstupovat do manželství.

Přijetí Zákona o registrovaném partnerství prošel strastiplnou cestou odmítání i veta prezidenta Václava Klause. Celý příběh vývoje českého registrovaného partnerství s hlavním hrdinou, aktivistou Jiřím Hromadou, čtěte zde .

Blahopřejeme 1.000 registrovaným partnerům z Ústí nad Labem!

11.7.2010 - Redakce Colour Planet

https://www.colourplanet.cz/72949-extra-cesko-uz-ma-1-000-registrovanych-paru

Historie registrovaného partnerství v Česku.

25.6.2010

Autor: Milda Šlehofer

Po 14 letém úsilí se gayové a lesby dočkali Zákona o registrovaném partnerství.

Registrované partnerství v ČR od roku 1992 prosazovalo Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) v ČR.

V roce 1995 jej poprvé zamítla vláda Václava Klause.

Poté následovaly další neúspěšné pokusy.

V roce 1998 zamítla nejdříve vláda Josefa Tošovského a poté i poslanecká sněmovna první poslanecký návrh zákona. O rok později vláda pod vedením Miloše Zemana schválila druhý poslanecký návrh. Na konci roku jej ovšem opět shodili ze stolu poslanci.

V roce 2001 připravila opět vláda Miloše Zemana první vládní návrh zákona o partnerském soužití. Sněmovna jej vrátila k přepracování. Vláda Vladimíra Špidly odložila jeho projednávání bez udání důvodu na neurčito.

Třetí poslanecký návrh po neutrálním stanovisku Špidlovy vlády neprošel v roce 2005 o jeden jediný hlas! Ještě ten samý rok vznikl další návrh z dílny poslanců se zapracovanými připomínkami z předchozího jednání. Vláda Jiřího Paroubka k němu vydala neutrální stanovisko.

Na počátku roku 2006 se za návrh zákona o registrovaném partnerství postavilo spolu s valnou většinou naší společnosti také skoro 500 významných osobností veřejného života . V lednu se zákon poprvé dostal do Senátu ČR, který jej po peripetiích ve sněmovně hned napoprvé schválil, a to valnou většinou!

16. února 2006 jej ovšem vetoval prezident Václav Klaus, zapřísáhlý odpůrce tohoto institutu. Za jeho krok se postavila akorát konzervativní, katolická a extrémistická část veřejnosti.

15. března téhož roku jeho veto přehlasovala poslanecká sněmovna, takže mohl s definitivní platností 1. července vstoupit v platnost.

Všechny argumenty odpůrců zákona se ukázaly za čtyři roky praxe jako liché a účelové. Jejich negativní předpoklady se nikde neprojevily, nebyla podkopána důležitost rodiny a manželství, ani morální vývoj dětí a mládeže.

Naopak byla upevněna pozice gayů a leseb v České republice, která se pomalu, ale jistě dostává z fáze tolerance k naprosté samozřejmosti. Dopad má registrované partnerství i na okolí těchto dvojic, rodinu a širokou veřejnost.

Výrazně se po schválení registrovaného partnerství za gay a lesbickou minoritu postavila jen Strana zelených, která se snažila prosadit další práva této menšiny. Díky čemuž se na toto pole vrátil i Jiří Hromada, který stál u prvopočátku boje za registrované partnerství a byl i u jeho úspěšného zakončení. Nejdříve se o to pokoušel jako šéf poradců ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a poté jako nezávislý kandidát Strany zelených do Senátů (ze zdravotních důvodů odstoupil) a letos i do poslanecké sněmovny.